Součástí této stříbrné mince je zlatá inlej. Použitý zlatý střížek, který prošel dlouhým a náročným vývojem, je unikátní svými parametry. Jeho hmotnost činí pouhou 1/200 trojské unce – tedy 0,156 gramu, a přece se může pochlubit pozoruhodným průměrem 16 milimetrů. Žádná jiná mincovna bimetalovou minci s takto specifikovanou inlejí nerazí.

Druhá stříbrná mince České mincovny z cyklu s názvem Největší poklady připomíná bohatství, které uloupili španělští conquistadoři. Pro autentický efekt je do ní vsazena zlatá inlej.

Aztécká říše čítala 10 milionů obyvatel, a přece si ji za pouhé dva roky podmanil španělský dobyvatel, který měl k ruce jenom 600 mužů, 15 koní a 15 děl. Jak je to možné? Traduje se, že když nechvalně proslulý conquistador Hernán Cortés začal dobývat střední Ameriku, Aztékové se mu zdráhali vzdorovat, protože se až nápadně podobal jejich nejvyššímu božstvu, které bylo popsáno ve starých proroctvích – měl bílou pleť, byl vousatý, přišel z východu a jeho střelné zbraně vládly nadpřirozenou mocí. Pravděpodobně však jde o smyšlenou legendu… Jisté však je, že Španělé byli stoprocentně odhodlaní dosáhnout cíle. Cortés totiž nechal potopit všechny své lodě, aby nebylo cesty zpět. Ke všemu získal nečekané spojence z řad domorodců. V americkém vnitrozemí existovala řada kmenů, které žily pod nadvládou Aztéků a které je z duše nenáviděly, neboť unášeli jejich příslušníky, aby je obětovali při krvavých obřadech. Tyto rituální vraždy daly hluboce věřícím Evropanům pocit morální nadřazenosti, ale jako praví křesťané se rozhodně nechovali. Aztéckého vládce Moctezumu II., který je přijal s otevřenou náručí, neváhali zajmout, a když oblehli hlavní město Tenochtitlán, rozhodli se jeho obyvatelstvo vyhladovět. Aztékové tuto taktiku neznali a poprvé se setkali i s neštovicemi. Evropská nemoc, proti které indiáni neměli protilátky, zahubila miliony lidí a americkou říši srazila na kolena. Na vrcholu aztéckých pyramid byl vztyčen kříž, zlaté poklady, které se ukrývaly v jejich nitru, byly uloupeny a jedinečná kultura předkolumbovské Ameriky bezmála zanikla…

Reverzní straně mince, která je dílem medailéra Mgr. Art. Miroslava Hrice, ArtD., vévodí conquistador, který v ruce svírá aztéckou modlu. Detail španělské mince tvořený zlatou inlejí dokládá, že uloupené poklady byly roztaveny, a scéna v pozadí připomíná, že mnoho zlata skončilo na dně oceánu. Přeplněné španělské lodě se totiž nezřídka potopily – někdy za to mohl hurikán, jindy piráti. To vše je obklopeno propracovaným dekorem ve stylu platereskního slohu a zvýrazněno patinou. Na averzní straně pak najdete aztéckého bojovníka a dalšího španělského dobyvatele. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního emitenta, kterým je ostrov Niue, nese averz ještě jeho náležitosti – státní znak, nominální hodnotu 5 DOLLARS (NZD) a rok emise 2026.