Motivem stříbrné medaile, která rozšiřuje volný dárkový cyklus České mincovny se svátečními motivy, jsou vánoční ozdoby. Ryzí kov je doplněn červeno-zlatým smaltem.

Příběh vánočních ozdob se začal psát již v předkřesťanských dobách, kdy lidé slavili zimní slunovrat. Své domovy tehdy zdobili zelení, která v nehostinném ročním období symbolizovala život. Aby uctili bohy a nasytili nejrůznější duchy, na větvičky jedlí, břečťanu či jmelí pak věšeli obřadní pečivo. Tyto tradice se zachovaly i poté, co Evropu ovládlo křesťanství a pohanské oslavy ustoupily Vánocům. Vždyť i stoupenci Krista chtěli za dlouhých a tuhých zim vnést do svých světnic trochu přírody. Odtud pak byl už jenom kousek k vánočnímu stromečku, jak ho známe dnes. Starobylá kronika z roku 1570 dokládá, že v cechovním domě v Brémách byl vystaven strom ozdobený dobrotami – ovocem, ořechy či preclíky –, které děti řemeslníků mohly po skončení vánočních oslav sníst. Tato tradice se rychle rozšířila a vánoční stromky se začaly objevovat v bohatých i chudých domácnostech. Zdobily se vším, co bylo po ruce – cukrovím, stužkami, slaměnými figurkami, svíčkami, které symbolizovaly betlémské světlo, a především jablky, která připomínala Rajskou zahradu. Roku 1858 ale přišla neúroda a vypadalo to, že Vánoce budou chudé. Jistý sklář z Goetzenbrucku se proto rozhodl, že opravdová jablka nahradí umělými. Když vyfoukl několik skleněných koulí, netušil, jakou mánii rozpoutá. Jeho křehká novinka záhy dobyla celý svět. Dnes se na stromeček věší ozdoby ze všech možných materiálů – skla, dřeva, čokolády i kovu…

Averzní strana medaile, která je dílem medailéra Davida Paulíka, předkládá vánoční ozdobu zavěšenou na větvičce. Realistický vzhled jí propůjčuje třpytivý červeno-zlatý smalt. Na reverzní straně pak najdete další ozdobičky a hořící svícen.

Nedílnou součástí emise je dárkové balení, kam lze vepsat věnování. Nepřehlédněte ani další čtyři varianty medailí, které se liší barvou smaltu a které rovněž najdete v naší nabídce.