Ve 14. století byly české země na vrcholu slávy. Vzdělanost a kultura jen kvetly a Praha se stala centrem Evropy. Pak ale přišlo 15. století a s ním husitské války, které slavné království přivedly na pokraj zkázy. Zvenku se do odbojné země valily křížové výpravy, ale jejich řádění bylo ničím ve srovnání s patnácti lety vnitřních bouří. Poslední a zároveň rozhodující bitva vleklého bratrovražedného konfliktu se odehrála v neděli 30. května 1434 poblíž středočeské vesnice Lipany. Na jedné straně stanula polní vojska husitských radikálů – táboritů a sirotků. Proti nim se postavila aliance umírněných kališníků a katolíků. Přestože mělo radikální křídlo lepší postavení, bylo drtivě poraženo. Uvěřilo totiž předstíranému ústupu nepřítele, otevřelo vozovou hradbu, aby mohlo zaútočit, a nechtíc tak vpustilo číhající jízdu aliance do svého středu. Mezi stovkami padlých byl i sám vůdce radikálů Prokop Holý – nejvlivnější husitský politik, který byl neformální hlavou celých revolučních Čech. Ušetřeni nebyli ani radikální zajatci, které se vítězové rozhodli hromadně upálit. Bitva u Lipan byla krvavá a nesmlouvavá, ale království nakonec nasměrovala na cestu míru. O dění v zemi, kde vedle sebe rovnoprávně žili katolíci s husity, se v následujících letech rozhodovalo společnou volbou a vyvrcholením tohoto zřízení se stala nevídaná věc – volba krále…

Medailér Mgr. Art. Miroslav Hric, Art. D., se při tvorbě averzní strany medaile inspiroval kresbou Mikoláše Alše a v reliéfu vyobrazil Prokopa Holého v čele husitského poselstva. Opis uvádí BITVA U LIPAN – 30. 5. 1434. Reverzní strana medaile pak předkládá husitské radikály, kteří z vozové hradby pálí na jízdu nepřátelské aliance.

Velké bitvě vzdává hold velká medaile – hmotnost stříbrné ražby čítá deset trojských uncí.