Stříbrná medaile Slavné nevěsty - Doubravka Přemyslovna

Naše vlast byla po staletí významnou zemí, která leckdy ovlivňovala osudy celého kontinentu, a není proto divu, že s námi jeho národy chtěly být zadobře. Jeden z nejdůležitějších nástrojů středověké politiky představovaly dynastické svazky a nová série České mincovny s názvem Slavné nevěsty vypráví o urozených českých ženách, které byly provdány do blízké i daleké ciziny. Na některé čekalo štěstí, na jiné trápení… Jako první se na stříbrných medailích zkrášlených patinou objevuje Doubravka Přemyslovna.

Dcera knížete Boleslava I. se stala manželkou knížete Měška I. – zakladatele polského státu, kterého ke sblížení s Přemyslovci vedly obavy z německé expanze. Doubravka byla křesťanského vyznání, ale do Polska se nové náboženství dosud nedostalo, a tak své manželství pojala jako misii. V osobním působení na manžela byla zjevně úspěšná – kníže Měšek se nechal pokřtít rok po svatbě, následoval ho jeho dvůr a postupně také většina národa. Do konce 10. století bylo Polsko křesťanské. Doubravka Měškovi porodila syna Boleslava Chrabrého, který proslul jako první polský král, a patrně i dceru Sigrid, která se stala královnou Švédska a Dánska. V době manželství Doubravky a Měška se česko-polské vztahy znatelně zlepšily, ale když kněžna zemřela, vrátily se obě země ke starým svárům.

Averzní straně medaile, která je propracovaným dílem akademického sochaře Michala Vitanovského, vévodí detail Doubravčiny tváře ze tříčtvrtečního pohledu. „Volnou inspirací pro tvář Doubravky, jejíž podoba se nedochovala, se stala hlava její sestry Mlady z ryté figury náhrobku, který je umístěn u svatého Jiří na Pražském hradě,“ prozrazuje autor medaile. Na jedné straně portrét doprovází Měškův knížecí klobouk a na druhé vztyčený křesťanský kříž s poraženou pohanskou modlou, což symbolizuje christianizaci Polska. Opis na averzu uvádí jméno a životní letopočty kněžny: DOUBRAVKA PŘEMYSLOVNA, (926)–977. Reverzní strana medaile pak předkládá lineárně řešenou figuru Měška I. s křížem v ruce. Za ní se rozprostírá Hnězdno, tehdejší knížecí sídlo, s jeho předpokládaným znamením – orlicí. Vedle názvu města najdete v opisu na reverzu ještě jméno knížete a letopočet jeho svatby: HNĚZDNO, MĚŠEK I., 965.

Součástí medaile je speciální příloha, která vám slovy Michala Vitanovského představí Doubravčin život i jednotlivé detaily reliéfu medaile.