Přední strana medaile zpodobňuje Václava Havla v krystalické, téměř ikonické podobě jako symbol sametové revoluce. A jako správná ikona nese portrét i jméno zobrazeného, v tomto případě v podobě charakteristického Havlova podpisu se srdcem. Zatímco kontury Havlovy tváře i podpis jsou kvůli prohloubení tmavší, jeho srdce k nám díky modelaci z medaile doslova vystupuje.

Revers nabízí pohled na Václava Havla jakožto intelektuála, myslitele i dramatika. Je to svého druhu výjev z absurdního dramatu. Ostatně Havel, s nezbytnou cigaretou v ruce, píše svou další divadelní hru či politický manifest přímo na jevišti. Dav lidí za jeho zády jsou zatím jen diváci, ale v pravý čas se z nich stane zástup, který bude Havla následovat, tak jako v roce 1989. Kolem jeho nohou se hemží postavičky v uniformách tehdejší Veřejné bezpečnosti. Obtížní trpaslíci, kteří člověku Havlova formátu obrazně, ale v tomto ztvárnění doslova, nesahají ani po kolena.

Sám autor Adam Alva Fejfar, pevná součást Českých dukátů, k tomu dodává: „Přední strana zachycuje portrét přecházející až do roviny symbolu sametové revoluce a demokracie. Na druhé straně je Havel jako spisovatel, filozof a dramatik, který své odpůrce nikdy nevnímal jako nepřátele. Vždy se je snažil pochopit, spíše než démonizovat. A přesto byl neustále sledován a hlídán Státní bezpečností. Jeho život tak často nabýval podoby absurdního dramatu. Sám si to velmi dobře uvědomoval, což dokládá i rozhovor mezi ním a britskou královnou Alžbětou II.: "Pane Havle, jaké je to stát se ze dne na den z vězně prezidentem?" "Výsosti, kdyby se teď támhlety dveře otevřely a přišli si mě odvést, vůbec bych se tomu nedivil."